Vinx zahájil letošní Ostrava Jazz Night zpěvem i bubnem - METANCITY.COM

Velkými osobnostmi hudby nabitý Ostrava Jazz Night 2008 dokazuje, že jazz na severní Moravě má silnou fanouškovskou základnu. První koncert v rámci tohoto festivalu se v zaplněném klubu Parník uskutečnil v sobotu 26. ledna, kdy vystoupil vynikající americký zpěvák a perkusionista, kapitán ze St. Louis Vinx, jehož v Česku známe zejména díky jeho působení v kapele Jungle Funk. Dříve než se ale tento pověstný, drum’n’bassem inspirovaný projekt dá opět dohromady, se Vinx vydal na evropské turné společně s „pomocným“ perkusionistou Edgarem Diazem a hráčem na harfovou kytaru a ztělesněním animované postavičky ze seriálu The Flinstones Danem Lavoie. Nezvyklá sestava slibovala zajímavou podívanou. A že se bylo na co dívat (a co poslouchat), tím si můžete být jisti.

Začátek přesně na čas. Pár desítek vteřin před osmou hodinou prošla mezi stoly mohutná postava s šátkem na hlavě, aby se postavila na pódium, připnula karabinou k pasu djembe a jala se za úderů rukou zpívat první z mnoha skladeb, které během sobotního vystoupení zazněly. Jakmile Vinx odložil svůj nástroj a sešlápl ten správný pad, bylo zřejmé, oč půjde především. Jak se ukázalo postupem večera, kdy se nejprve připojil Diaz hrající na bonga a nato už i konečně Lavoie, neboli Fred, jenž přítomným a jistě zvědavým posluchačům předvedl, že na harfovou kytaru může se vší parádou sám odehrát celou jednu píseň, byl to zpěv, který se stal středobodem veškerého sobotního vystoupení. Podobně jako třeba Richard Bona, Vinx díky technice disponoval ne jedním, ale hned několika hlasy. Skladby vznikaly přímo před očima, a to podle takového schématu, kdy V nejprve zazpíval a nahrál základní linku, na níž pak vrstvil další a další, dokud nebyl spokojen on sám a samozřejmě také posluchači. Groovin’ in Ostrava!

Zpočátku možná publikum poněkud váhalo, ale s každým odehraným kusem rostla důvěra mezi ním a vystupujícími, což se projevovalo bouřlivějším a bouřlivějším aplausem. Vinx navíc sám přispíval k výborné atmosféře svými četnými vtípky. Že Dan nemá s Fredem společného více než podobný obličej, toho jste si možná všimli, když jste si prohlíželi fotky. Co jste z nich však vyčíst nemohli, byly momenty, během nichž si Vinx dělal legraci z jednoho manželského páru, kdy po jistých zmatcích a nedorozuměních uzavřel nikam nevedoucí „diskusi“ se slovy, že pokud jsou skutečně manželé, pak chápe, proč on, manžel, je tak opilý, ze své otravné bývalé přítelkyně, jíž věnoval skladbu Ugly Face z alba Jungle Funk s kouzelným refrénem „I can’t stand your ugly face no more“, a samozřejmě také sám ze sebe – třeba když se omlouval za svou nedobrou angličtinu, zatímco jmenoval naučená česká slovíčka a zároveň se za pomoci aktivnější částí publika seznamoval s novými.

Více než dvě hodiny trvající koncert, včetně přídavku, sestával jak z tvorby Jungle Funk, tak z vlastního repertoáru. Jak už to bývá zvykem, jednalo se o průřez celou kariérou, přičemž se dostalo i na Tell My Feet z debutového alba Rooms in My Fatha’s House z roku 1991, věnovaného Vinxově největšímu hudebnímu vzoru, jeho o dva roky dříve zavražděnému tátovi. I když byl Vinx neustále v dobré náladě, při zpívání se z něj stal rázem někdo jiný. Své texty prožíval téměř, jako kdyby je právě psal. Svým projevem dokázal zapůsobit na city každého v Parníku. Trio muzikantů neudivovalo exhibiční technikou, i když své nástroje ovládali s jistotou, to důležité se rodilo ve Vinxově hrdle, respektive srdci. Myslím, že když nazvu koncert jedinečným, nebude třeba nic dodávat… Snad jen tedy to, že Vinx plánuje ku příležitosti svých padesátin vydat 15. února nový počin 50 Memoirs of a Hip Old Black Man, který bude obsahovat padesát nových písní, padesátistránkovou knihu a padesátiminutové DVD. Více informací na Vinx.com.

Txt: Rav